Jak meditovat?

Při své návtěvě Barmy jsem měl vzácnou příležitost trochu poznat jak provádějí meditace barmští budhističtí mniši. Absolvoval jsem asi jeden a půl hodinovou meditaci s mnichem U Kesarou ve městě Bagu v Ananda pagodě. Na rozloučenou mi dal asi 20 stránkový text psaný krásným písmem rukou v agličtině. Je v něm popsán barmský způsob meditace. Rád se s vámi o něj podělím. Bohužel nejsem překladatel a také neznám přesnou transkripci slov z jazyka Pálí do češtiny. Používám proto mírně upravenou anglickou transkripci. Jen místo slova Nibbána používám radši známějšího termínu Nirvána.

Kéž vám tento text pomůže na vaší duchovní cestě!

Postřehy z mé cesty po Barmě

Praktické cvičení Vipassaná meditace

Přednáška Ven Mahási Sayádaw AggaMahá Pandita U Sobhana v Sásana Yeikthá Meditation Centre, Rangoon, Barma.
Z barmštiny do angličtiny přeložil U Nyi Nyi.
Z angličtiny do češtiny přeložil Jan Bím.
Text k překladu do češtiny poskytl mnich U Kesara, Ananda Pagoda, Shwethalyaung Pagoda Road, Bago, Myanmar (Barma).

Barma - Pagoda Shwezigon v PaganuPraktikovat Vipassaná neboli vnitřní meditaci je úsilí meditujícího přesně pochopit povahu psycho-fyzických jěvů odehrávajících se v jeho těle. Fyzické jevy jsou věci nebo objekty, které vnímá okolo sebe. Počitky celého těla vytvářejí skupinu materiálních vjemů (rúpa). Psychické nebo mentální jevy jsou akty vědomí nebo uvědomění (ňáma). Přítomnost těchto vjemů (ňáma - rúpa) by měl každý čistě vnímat kdykoli vidí, poslouchá, čichá, dotýká se, chutná nebo myslí. Musíme si jich být vědomi a zaznamenat je jako "vidění, vidění", "slyšení, slyšení", "čichání, čichání", "chutnání, chutnání", "dotýkání, dotýkání" nebo "myšlení,myšlení".
Pokaždé, když někdo vidí, slyší, čichá, chutná, dotýká se nebo myslí, musí si být toho vědom. Na začátku praxe ale není možné si uvědomovat všechny tyto děje. Začíná se proto s uvědomováním dějů, které jsou nápadné a lehce vnímatelné.
S každým dechem se břicho zvedá a klesá, přičemž tento pohyb je vždy patrný. Toto je materiální vjem známý jako vayodhátu (element pohybu). Meditující by měl začít uvědomováním si tohoto pohybu, což udělá soustředěním mysli na pozorování břicha. Zjistí, že se břicho zvedá při nádechu a klesá při výdechu. Zvedání by měl mentálně zaznamenat jako "zvedání" a klesání jako "klesání". Jestliže pohyb není zřetelný při pouhém mentálním pozorování, můžete si pomoci přiložením ruky na břicho. Neovlivňujte svůj dech. Ani jej nezrychlujte, ani nezpomalujte. Nedýchejte však příliš zprudka. Jestliže byste změnili způsob dýchání, rychle byste se unavili. Dýchejte normálně a uvědomujte si zvedání a klesání břicha. Zaznamenávejte pohyb pouze mentálně a ne verbálně.
Ve vipassaná meditaci nezáleží na pojmenování nebo slovech. Na čem skutečně záleží, je uvědomování. Vnímání zvedání břicha dělejte od začátku do konce pohybu, jako byste jej sledovali vašima očima. Stejně i s klesáním. Uvědomujte si zvedání takovým způsobem, že vědomí pohybu se děje současně s vlastním pohybem. Podobně s klesáním.
Vaše mysl se může zatoulat při sledování pohybů břicha. Toto také musí být zaznamenáno tím, že si mentálně řeknete: "toulání, toulání". Jestliže si to takto zaznamenáte jednou nebo dvakrát, mysl se přestane toulat a můžete se vrátit k zaznamenávání zvedání a klesání břicha. Jestliže si představíte potkání s někým, zaznamenejte jako "potkávání, potkávání". Pak zpět k zvedání a klesání. Jestliže si představíte, že s někým mluvíte, zaznamenejte "mluvení, mluvení".
Krátce, jakákoliv myšlenka nebo reflexe musí být zaznamenána. Jestliže si představujete, zaznamenejte jako "představování". Jestliže myslíte "myšlení". Jestliže plánujete "plánování". Jestliže vnímáte "vnímání". Jestliže se cítíte šťastni pak "štastný". Jestliže se nudíte "nudění". Jestliže cítíte radost "radost". Jestliže cítíte smutek "smutek". Zaznamenávání všech těchto projevů vědomí se nazývá cittánupassaná.
Protože si špatně uvědomujeme tyto akty vědomí, máme sklon spojovat je s osobou nebo individualitou. Máme sklon myslet si, že to jsem "Já" kdo si představuje, myslí, plánuje nebo pociťuje. Myslíme si, že to je nějaké osoba, která od narození žije a myslí. Ve skutečnosti žádná taková osoba neexistuje. Místo toho jsou jen pokračující postupné akty vědomí. To je důvod, proč musíme zaznamenat všechny tyto akty vědomí a vědět, co jsou zač. Proto musíme zaznamenat každý jednotlivý akt vědomí, jakmile nastane. Jakmile si je uvědomíme, začnou se ztrácet. Pak se vrátíme k zaznamenávání zvedání a klesání břicha.
Barma - Ananda chrám v PaganuJestliže provádíte meditaci v sedě po dlouhou dobu, dostaví se pocity strnulosti a horka v těle. Tyto pocity je třeba také pečlivě zaznamenat. Podobně jako pocity únavy a bolesti. Všechny tyto pocity jsou dukkhavedaná (cítění nespokojenosti) a jejich zaznamenávání je vedanánupassaná. Selhání nebo nepozornost při zaznamenávání těchto pocitů způsobí, že si začnete myslet: "Jsem unaven. Jsem horký. Mám bolest. Před chvílí jsem byl v pořádku. Nyní jsem nespokojen díky těmto nepříjemnostem." Spojování těchto vjemů s egem je chyba. Ve skutečnosti se se "mnou" nic neděje, jen se objevila posloupnost nepříjemných pocitů jeden za druhým.
Je to jako sled nových elektrických impulsů, které vydává lampa. Jakmile se jednou nepohodlí objeví v těle, nepříjemné pocity následují za sebou. Tyto pocity je třeba pečlivě a nepřetržitě zaznamenávat, ať je to pocit strnulosti, horka nebo bolesti. Na počátku jogínovi meditační praxe se tyto nepříjemné vjemy mohou stupňovat a vést k přání po změně polohy. Toto přání se musí také zaznamenat a pak se jogín musí vrátit k uvědomování pocitu strnulosti, bolesti apod.
Úsloví říká: "Trpělivost vede do Nirvány." Toto úsloví je velmi na místě v meditační praxi. Při meditaci je třeba velké trpělivosti. Jestliže budete často měnit polohu, protože nemáte trpělivost s nepříjemnými pocity, nemůžete dosáhnout samádhi (správné koncentrace). Jestliže nedosáhnete samádhi, nemůžete dosáhnout výsledků, nemůže dojít k dosažení maggy (cesty vedoucí k Nirváně), phaly (ovoce této cesty) a Nirvány. To je důvod, proč je třeba trpělivosti při meditaci. Trpělivost především k nepříjemným pocitům v těle jako jsou strnulost, bolest, horko a další pocity, které se těžko snášejí.Neměli byste přerušovat vaši meditaci při objevení takových pocitů a měnit vaši polohu. Musíte postupovat trpělivě a jen si uvědomit "strnulost, strnulost" nebo "horko, horko".Takovéto pocity zmizí, jestliže si je budete uvědomovat trpělivě. Když je soustředění dobré a silné, potom i silné pocity zmizí. Pak je třeba vrátit se k uvědomování si zvedání a klesání břicha.
Samozřejmě je třeba změnit pozici, jestliže pocity nepohodlí jsou silné a nemizí i když je dlouho zaznamenáváte a stávají se nesnesitelnými. Pak je třeba si uvědomit "přání změny, přání změny". Jestliže se končetina zvedá, uvědomte si "zvedání, zvedání". Jestliže se přemisťuje, "přemisťování, přemisťování". Změna musí být provedena jemně a zaznamenána jako "zvedání, zvedání", "pohyb, pohyb" a "dotyk,dotyk".
Jestliže se tělo hýbe "hýbání, hýbání". Jestliže se noha zvedá "zvedání, zvedání". Jestliže se posunuje "posun, posun". Jestliže se pokládá "pokládání, pokládání". Jestliže nedochází ke změně pozice, ale jen ke statickému odpočinku, vraťte se zpět k zaznamenávání zvedání a klesání břicha. Nesmí dojít k přerušení pozornosti, pouze nepřetržitý proces zaznamenávání mezi jedním samadhi a dalším, mezi jednou myšlenkou a její následnicí. Jedině pak dojde k postupným úspěchům na jogínově cestě. Meditační proces je jako zapálení dvou dřívek třením o sebe. Je třeba je intenzivně bez přestání třít, dokud se nezahřejí na zápalnou teplotu.
Obdobně ve vipassaná meditaci zaznamenávání musí být plynulé a nepřetržité bez jediné přestávky mezi dvěma akty zaznamenávání. Například jestliže se dostaví pocit svrbění a jogín se chce podrbat, protože nemůže vydržet, musí zaznamenat oboje - vlastní pocit svrbění a rozhodnutí podrbat se.
Jestliže vytrváte v zaznamenávání, svrbění obvykle zmizí. Pak se vraťte k zaznamenávání zvedání a klesání břicha. Jestliže pocit svrbění nezmizí, samozřejmě se podrbejte. Ale jako první musíte zaznamenat přání podrbat se. Všechny pohyby v procesu drbání je třeba pečlivě zaznamenat, specielně dotyk, tlak a tah.
Barma - Ležící Budha v BaguKdykoliv uděláte změnu ve své pozici, začněte s uvědoměním vašeho přání provést změnu a pečlivým zaznamenáváním každého vašeho pohybu jako je vztyk, zvednutí paže nebo její posun nebo pokrčení. Musíte dělat pohyb při současném jeho uvědomování. Jakmile se zkývnete dopředu, zaznamenejte to. Při zvedání si uvědomte odlehčení těla. Soustřeďte na to svoji mysl a jemně zaznamenejte "zvedání, zvedání".
Jogín by se měl chovat jako tělesný invalida. Lidé s normálním zdravím se zvednou lehce a rychle nebo prudce. Ne tak invalidé, kteří se zvedají pomalu a měkce. Obdobně lidé s bolestí zad se zvedají pomalu, protože rychlý pohyb jim vyvolává bolest.
Stejně by tomu mělo být s meditujícími jogíny. Musí dělat změny postoje pozvolně a měkce; jedině tak bude jejich uvědomování, koncentrace a vhled dobrý. Začněte proto s jemnými a pozvolnými pohyby. Když jogín vstává, musí to dělat stejně jemně jako invalida a současně musí zaznamenávat "vstávání, vstávání". Nejenom to: ačkoliv jeho oči vidí, jogín musí dělat jako by oči neviděly. Podobně když uši slyší. Při meditaci je jogín soustředěn pouze na zaznamenávání. Co vidí nebo slyší není jeho zájmem. Ať vidí nebo slyší jakkoliv divné nebo hrozné věci, musí se chovat, jakoby je neviděl a neslyšel. Jen pozorně zaznamenává.

Pokračování


Home